úterý 19. června 2012

Zima v Brisbane

Australská zima začíná prvním červnovým dnem. Já se po vzoru přelétavých ptáků rozhodla nastoupit do letadla a zamířit na sever (ano, čtete správně, tady to funguje obráceně) do hlavního města státu Queensland, Brisbane, které se nachází jeden a půl hodiny letu od Sydney. Brisbane je třetím největším australským městem s téměř dvěma maliony obyvatel.

Už samotná cesta letadlem byla zábavným zážitkem, jelikož se vedle mě posadil veselý účetní v důchodu, který letěl na rozlučku se svobodou svého kmotřence. Vtipy různého charakteru ze sebe sypal jako na běžícím pásu („How do you know, that a clown farted? It smells a little bit funny.“).


Brisbane Winter Festival
Z Brisbaneského letiště jsem se vlakem přepravila do čtvrti Fortitude Valley proslulé četnými bary, nočními kluby a party životem. A taky přilehlou čínskou čtvrtí. Počasí je o mnoho lepší než v Sydney, teplota poskočila o pár stupňů nahoru na příjemnou dvacítku a je jen oblačno. Ubytuju se v hostelu a rychle se s foťákem pěšky přesouvám do centra, než mi zmizí světo. Centrum není nijak velké a v pohodě ho stihnu za odpoledne projít. Na náměstí pod radnicí tu postavili zimní stadion a lidi bruslí jak o život. Dokonce v okolních stáncích prodávají svařák a preclíky. Imitace zimy je dokonalá.

Druhý den za mnou dorazí doprovod a společně z centra zamíříme přes řeku Brisbane na jižní břeh, kde se nachází rozlehlý park s městskou pláží, nedělními trhy a umělecká čtvrť se dvěma galeriemi, muzeem a operou. Obecně se ale do Brisbane za uměním nejezdí, jeho přednosti spočívají spíš v blízkosti k oceánu a Zlatému pobřeží, dovolenkovému to ráji mnoha Australanů a surfařů (jižněji se nachází tzv. Surfařský ráj).  Počasí se zhoršilo a na chození po městě to moc není. Zajdeme na večeři do autentické mexické restaurace a chceme si odpočinout na pokoji. K naší hrůze i pobavení zjišťujeme, že se jedna část hostelu proměnila v obří party, neboť v pondělí je státní svátek (Královnino výročí), a tak můžou baťůžkáři kalit neomezeně. To taky dělají, a tak v našem pokoji, odděleném od zmíněné party jen jednou tenkou zdí, nezamhouříme oči do půl páté ráno. 

Gold Coast - výjimečně slunečný stav
Po tomhle zážitku máme Brisbane dost, a proto si hned ráno půjčujeme auto a mizíme z Brisbane  na zmíněné Zlaté pobřeží. Počasí je sice stále bídné (vítr, zima, děšť), ale je zajímavé vidět tohle místo plné výškových hotelů a nekonečných pláží právě v téhle mizérii. Přirovnala bych to k pobytu v Karlových Varech mimo festivalové dny – zkrátka úplně jiný zážitek. Svým způsobem město působilo smutně, ale mně se to líbilo. Až v Austrálii poprvé zažívám pohled na prázdné pláže bičované deštěm a musím říct, že mají něco do sebe. Po setmění přemýšlíme, co s časem. Nakonec se vydáváme do kina a z nouze volíme The Avengers. Speciální efekty pro velký plátno fajn, ale ten děj....no nevim.

Národní park Lamington s duhou
Noc si užije v luxusním hotelu, který byl mimo sezónu jen dvakrát dražší než ten otřesný hostel v Brisbane. Ráno se sbalíme a vyrážíme směr Lamington National Park a následný Tamborine National Park. Kvůli nepřízni počasí jsou trasy v tom prvním nepřístupné, ale ve druhém máme štěstí a aspoň se krátce projdeme k vodopádům. Při hledání místa na oběd objevíme kouzelnou polskou hospůdku s galerií a hejnem hladových papoušků, kterým právě nasypali jídlo do krmítka. Ty barvy! Pojíme knedlíky plněná masem a polívku a už musíme na letiště, odkud nám to letí zpět do Sydney.